2 největší a nejčastější chyby v oblékání

Vždycky jsem ráda pozorovala především ženy, jak vypadají, jak jsou oblečené. A přemýšlela jsem o tom, proč některé působí dokonale a některé (naprostá většina) ne. Jaký je mezi nimi rozdíl? Co dělají ty první jinak?

Chtěla jsem na to přijít. Chtěla jsem zjistit, jak si vybírají své oblečení, podle jakého klíče kombinují barvy a doplňky, že to dohromady tak dobře vypadá.
Dokonce jsem s sebou jednu dobu nosila malý notýsek, do kterého jsem si zapisovala, co mě na ženách, které jsem ten den potkala, zaujalo.

Chtěla jsem najít nějaké univerzální pravidlo, kterým bych se mohla řídit, abych pokaždé vypadala, jak nejlíp můžu.  To byl můj sen, ale vůbec se mi to nedařilo.
Vždycky jsem měla pocit, že mám sice oblečení pěkně barevně sladěné, i s doplňky, ale pořád to nějak nebylo ono. Pořád tomu něco chybělo. Věděla jsem, že by to mohlo být mnohem lepší, ale netušila jsem, jak toho dosáhnout.

Dnes jsem se svým oblečením MAXIMÁLNĚ spokojená. Už nemám pocit, že by tomu něco chybělo. Naopak, připadá mi, že každý můj outfit je dokonalý, že už na něm nelze nic vylepšit.

Co mi tedy tenkrát chybělo? Styl.

Chyba č. 1 - Neoblékáme se stylově

Spousta žen, které chtějí být hezky oblečené, se soustředí pouze na barvy a na to, aby jejich oblečení bylo barevně sladěné. To je určitě velmi důležité, ale není to jediná věc, kterou bychom při výběru šatů, obuvi a doplňků měly brát v potaz.

Kromě barev a jejich kombinací hrajou velkou roli i vzory, materiál, ze kterého je daný kus vyroben, střih nebo tvar oděvu a zdobení. Jejich správnou kombinací vzniká STYL.

Potíž je, že většinou nemáme ani ponětí o tom, jaké styly existují a jaké barvy, vzory, materiály, střihy, tvary, zdobení ke každému stylu patří.
Nikdo nás to neučil, od nikoho jsme to nemohly okoukat. Proto bych chtěla svými články na tomto blogu trochu zlepšit povědomí o stylovém oblékání.

Stylové oblékání znamená, že všechny části našeho outfitu (oblečení, obuv, doplňky, ale i účes a make-up) spolu ladí, nejen barevně. Celek pak působí jednotně a tudíž velmi harmonicky, je příjemný na pohled, nic nás na něm neruší.

Pokud na sobě máme kousky několika různých stylů, celkový outfit vypadá roztříštěně, rušivě, chaoticky. Jednotlivé části outfitu nejsou v souladu, ale bojují spolu, což pro oko není zrovna příjemné.

Navíc lidé takový chaos, nebo naopak harmonii, i podvědomě cítí. Někteří to vnímají více, jiní méně, ale ovlivňuje je to, a tím i jejich chování k nám.

Nesoulad (nebo harmonii) nevnímají podvědomě jen ostatní, ale především dotyčná, která má takové chaotické (nebo harmonické) oblečení na svém těle. Ji ovlivňuje její oblečení nejvíce, byť si ani nemusí být vědoma, že některé nepříjemné pocity jí způsobuje právě její špatně zvolené oblečení.

Při své práci rozeznávám osm stylů oblečení podle energie, jakou v sobě nesou. Každý z těchto stylů se hodí pro jeden typ žen  - akční, klidný, jemný, drsný, přírodní, kultivovaný, konzervativní a výstřední.

A to je další věc. Nestačí se jen oblékat stylově. Je potřeba, aby náš styl byl v souladu s naší osobností. A to je ta druhá chyba.


Chyba č. 2 - Neoblékáme se podle své osobnosti

To znamená, že nenosíme oblečení, které má stejnou energii jako my. Z každé ženy něco vyzařuje. U některých žen to je křehkost, nevinnost, soucit, u jiných síla a odhodlanost jít si za svým za každou cenu. Z některých žen cítíme hluboký vnitřní klid, z jiných naopak nadšení, zapálení, chuť neustále něco dělat. Některé ženy jsou tiché, nenápadné, jiné zase nelze přehlédnout ani přeslechnout.

Představte si třeba princeznu Arabelu a její sestru Xénii, jak odlišné byly, už na první pohled. Určitě ve svém okolí taky najdete podobné příklady, třeba mezi kamarádkami, kolegyněmi nebo ženami ve Vaší rodině.
A určitě se Vám už stalo, že Vám například Vaše kolegyně připomínala Vaši sousedku. Měla stejné nebo hodně podobné vystupování, chování, možná i životní styl. Možná jste si říkala, že ty dvě by si jistojistě rozuměly, protože jsou to STEJNÉ TYPY.
A měla jste někdy obavy, že by si Vaše dvě kamarádky nerozuměly, protože jsou KAŽDÁ JINÁ, tak jste se ani nepokusila je někdy seznámit?

Každá žena je jiná, tudíž pro každou ženu je vhodné jiné oblečení. 

A teď si představte lehké, nadýchané šatičky třeba v pudrově růžové, ozdobené drobnými průhlednými korálky a saténovými mašličkami. A vedle nich pouzdrové šaty z černé kůže, zdobené kovovými cvočky a výraznými zipy.
Nebo třeba uniformní tmavě modrý kostýmek s bílou košilí a vedle něj pestrobarevné, cípaté šaty, zdobené třpytivými flitry, s asymetrickým výstřihem a jedním odhaleným ramenem.
Cítíte ten rozdíl? Jak jedno je křehké a mám chuť se k tomu chovat jemně? A druhé působí nezničitelně a cítím z toho trochu respekt? A další vypadá přísně a trochu prudérně? A poslední hravě, bezstarostně a sexy?

Pokud žena nosí oblečení, které má stejnou energii jako ona, tedy ladí s její osobností, pak nejen že v tom skvěle vypadá, ale i se v tom skvěle cítí. Takové oblečení jí totiž dodává přesně tu její energii a tím ženu posiluje a podporuje v její autentičnosti.

Tato žena je pak krásnější, protože její oblečení zvýrazňuje její krásu, její přednosti, její dary, prostě vše, co dostala do vínku a díky čemu je výjimečná.
Tato žena je sebejistější, protože její oblečení jí vede, dodává jí sebedůvěru.
Tato žena je spokojenější a sebevědomější, protože se cítí ve svém oblečení přirozeně a sama sebou. Její oblečení jí pomáhá jasně vnímat své potřeby a naplňovat je.

Oblečení, které neladí s naší osobností, byť by bylo stoprocentně stylové, působí podobně jako nestylové oblečení. Nevytváří harmonii a jednotu.

Lidé vycítí nesoulad, když si slečna v romantických šatičkách dá v hospodě pivo a z pusy ji padá jeden vulgarismus za druhým. Nebo když "drsňačka" v maskáčích a černém křiváku, s řetězy, s piecingem, stojí v rohu a mlčky stydlivě klopí oči.
Všichni tak nějak cítíme, že tady něco nehraje, respektive, že tady si někdo hraje na něco, co ve skutečnosti není. A to lidi nemají rádi. Tento nesoulad je irituje. Některé více, jiné méně, a často si ani neuvědomují, že toto je příčina jejich averze vůči někomu.

Ale co chudák dotyčná, která se snaží být někým jiným, než kým doopravdy je. Jak ta se asi cítí, když nepřijímá sama sebe takovou, jaká se narodila? Když nevidí dary, které dostala? Když má pocit, že je s ní něco špatně, že by měla být jiná?

Když na sobě neustále nosí oblečení, které jí dodává cizí energii, místo aby jí vyživovalo její vlastní energií? To je jako kdybyste květinám, které potřebují kyselou půdu, sypaly zásaditou zeminu. Rostly by a vzkvétaly? Nebo by začaly pomalu umírat?














Komentáře

Oblíbené příspěvky